Jakmile se rozhodneme v jakém oboru budeme podnikat, je důležité zřídit podnikatelské oprávnění. Většina FO podniká na základě ŽL.
Všeobecné podmínky pro živnostenské oprávnění
Svéprávnost – dosažení věku 18 let, způsobilost k právním úkonům
Bezúhonnost – tzn. čistý trestní rejstřík
Kde žádat o vystavení ŽL
Ohlášení živnosti se provádí přímo na místně příslušném Živnostenském úřadě, případně na kontaktních místech veřejné správy Czech point či elektronicky), je třeba přitom vyplnit jednotný registrační formulář a zaplatit správní poplatek 1000 Kč.
Druhy živností:
Volné živnosti – multiprofesní, není vyžadováno prokázání odborné ani jiné způsobilosti, stačí splňovat jen všeobecné podmínky. Obsahuje veškeré výrobní a
obchodní činnosti a další, které jsou uvedeny v Příloze 4 živnostenského zákona.
Živnosti vázané – pro získání je třeba doložit odbornou způsobilost, např. ukončené odborné vzdělání nebo rekvalifikaci, případně (pokud je to požadováno) i určitou
délku praxe. Jedná se o všechny živnosti uvedeny v Příloze 2 živnostenského zákona.
Živnosti řemeslné – jde o činnosti vázané – získání této živnosti je podmíněné vzděláním anebo praxí. Jedná se o všechny živnosti uvedeny v Příloze 1
živnostenského zákona. Odborná způsobilost – odborné vzdělání v příslušném oboru (praxe není třeba), nebo odborné vzdělání v příbuzném oboru + 1 rok praxe v oboru,
nebo alespoň 6 let praxe v oboru, anebo jsme byli určitý počet let OSVČ nebo zaměstnanec ve vedoucí pozici a k tomu máme požadované doklady o rekvalifikace
(podrobnější informace v § 21 a § 22 Živnostenského zákona)
Živnosti koncesované – pro získání musí být splněna odborná způsobilost, např. ukončené odborné vzdělání nebo rekvalifikaci, případně (pokud je to požadováno) i
určitou délku praxe. Jedná se o živnosti uvedené v Příloze 3 Živnostenského zákona.
Podnikání bez ŽL – podnikání se řídí jiným zákonem např. lékaři, veterináři, advokáti, notáři, daňoví poradci, auditoři, soudní znalci, umělci atd.
Přihlášení
Provede se vyplněním formuláře Přihláška a evidenční list pojištěnce příslušné zdravotní pojišťovně. Může být provedeno prostřednictvím Jednotného registračního formuláře.
Zálohy v prvním roce podnikatelské činnosti
Zálohy na zdravotní pojištění se platí v minimální výši, která se odvozuje od všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu a poté opět ze
sazby pro pojistné ve výši 13,5 %.
Maximální vyměřovací základ není u zdravotního pojištění stanoven.
Zálohu na zdravotní pojištění je nutné uhradit do 8. dne následujícího měsíce a nová výše se platí vždy od ledna.
Výše minimální zálohy na zdravotní pojištění
| Rok | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 |
|---|---|---|---|---|
| Minimální vyměřovací základ | 12 971 Kč | 13 305,5 Kč | 13 503 Kč | 14 116 Kč |
| Minimální záloha | 1752 Kč | 1797 Kč | 1823 Kč | 1906 Kč |
Podání Přehledu o příjmech a výdajích
Po skončení roku je třeba do konce dubna (resp. konce července, pokud termín pro
podání přiznání DPFO je do konce června) podat přehled OSVČ zdravotní
pojišťovně. V přehledu se vypočte pojistné za rok 2016 dle skutečného příjmu. Pokud
pro OSVČ platí minimální vyměřovací základ, nebude pojistné nižší než odpovídá
minimálnímu vyměřovacímu základu, tedy přibližně počet měsíců podnikání x výše
zálohy. Maximální výše pojistného není omezena. Pokud pro OSVČ minimální
vyměřovací základ neplatí, počítá se pojistné ze skutečného příjmu: (Příjmy –
výdaje)x0,5x0,135; v případě, že OSVČ v daném roce nedosáhla zisku (je ve ztrátě
či na nule), je v tomto případě pojistné nulové.
Na základě srovnání pojistného a výše uhrazených záloh (k těmto platbám zasílají
pojišťovny po skončení roku dokument, který je vhodné zachovat a předat osobě,
která bude přehledy zpracovávat) vyjde buď nedoplatek nebo přeplatek. Nedoplatek
se hradí stejným způsobem jako zálohy, přeplatek je možno nechat vrátit nebo použít
na zálohy v příštím roce.
Nová výše zálohy
V přehledu se také vypočte záloha pro další rok – buď ve výši loňské povinnosti po vydělení počtem měsíců podnikání (OSVČ bez minimálního vyměřovacího základu a OSVČ s příjmem, který je vyšší než odpovídá minimálnímu vyměřovacímu základu), nebo minimální stanovená částka pro daný rok (OSVČ, pro které platí minimální vyměřovací základ), nebo nula – pro OSVČ, které jsou zároveň zaměstnanci.
Přihlášení
Provede se vyplněním formuláře „Oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti“ příslušné správě sociálního zabezpečení. Může být provedeno prostřednictvím Jednotného registračního formuláře.
Zálohy v prvním roce podnikatelské činnosti
Pokud podnikatel vykonává činnost jako hlavní, začne platit zálohy na důchodové
pojištění v minimální výši – pro rok 2017 je stanovena částka 2061 Kč, každoročně
se částka mění, původní platí vždy do dodání přehledu za předchozí rok. Záloha za
daný měsíc se platí do 20. dne následujícího měsíce.
Pokud má OSVČ činnost jako vedlejší, zálohy v prvním roce neplatí (důchodové
pojištění zaplatí po skončení roku dle skutečného výdělku, pokud přesáhne limit pro
vedlejší činnost). OSVČ, jejichž činnost je považována za vedlejší, jsou např.
zaměstnanci (odvádějící důchodové pojištění ze zaměstnání), starobní a invalidní
důchodci, osoby pobírající rodičovský příspěvek či peněžitou podporu v mateřství,
nezaopatřené děti – studenti do 26 let, osoby pečující o osobu závislou na pomoci
jiné osoby, osoby ve výkonu vojenské služby.
Výše minimální zálohy na sociální pojištění
| Údaj platný pro rok | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Průměrná mzda | 25 137 Kč | 25 884 Kč | 25 942 Kč | 26 611 Kč | 27 006 Kč | 28 232 Kč |
| Minimální záloha (hlavní činnost) | 1836 Kč | 1890 Kč | 1894 Kč | 1943 Kč | 1972 Kč | 2061 Kč |
| Minimální záloha (vedlejší činnost) | 735 Kč | 756 Kč | 758 Kč | 778 Kč | 789 Kč | 825 Kč |
Podání Přehledu o příjmech a výdajích
Po skončení roku je třeba do konce dubna (resp. konce července, pokud termín při
přiznání DPFO je do konce června) podat přehled o příjmech a výdajích OSVČ
příslušnému pracovišti ČSSZ. V přehledu se vypočte pojistné za rok 2016 dle
skutečného příjmu. Pokud má OSVČ činnost jako hlavní, nebude důchodové pojistné
nižší než odpovídá minimálnímu vyměřovacímu základu, tedy přibližně počet měsíců
podnikání x výše zálohy. Maximální výše pojistného je omezena maximálním
vyměřovacím základem, jeho výše pro rok 2017 je 1 355 136 Kč (odpovídá zisku 2
710 272, odpovídající pojistné je 395700).
Pokud má OSVČ činnost jako vedlejší, počítá se pojistné ze skutečného příjmu:
Základ daněx0,5x0,292; v případě, že základ daně nedosáhne určité výše (v roce
2017: 67 756 Kč, tato částka se krátí o 1/12 za každý měsíc, kdy OSVČ
nepodnikala), není důchodové pojistné u vedlejší činnosti povinné.
Na základě srovnání pojistného a výše uhrazených záloh (k těmto platbám zasílá
ČSSZ po skončení roku dokument, který je vhodné zachovat a předat osobě, která
bude přehledy zpracovávat) vyjde buď nedoplatek nebo přeplatek. Nedoplatek se
hradí stejným způsobem jako zálohy, přeplatek je možno nechat vrátit nebo použít na
zálohy v příštím roce.
Nová výše zálohy
V přehledu se také vypočte záloha pro další rok – buď ve výši loňské povinnosti po vydělení počtem měsíců podnikání (OSVČ s příjmem, který je vyšší než odpovídá minimálnímu vyměřovacímu základu pro hlavní či vedlejší činnost; u OSVČ, které přesáhly maximální vyměřovací základ může být záloha i mírně vyšší, dle skutečného příjmu a maximálního vyměřovacího základu v dalším roce), nebo minimální stanovená částka pro daný rok, nebo nula – pro OSVČ s vedlejší činností a nízkým vyměřovacím základem.
Přihlášení
OSVČ je povinna zaregistrovat se u místně příslušného finančního úřadu k daním, které bude mít povinnost platit (pokud již není registrována z minula) – formulář Přihláška k registraci pro fyzické osoby. Vždy půjde o daň z příjmu fyzických osob, dále pokud bude OSVČ využívat auto, o daň silniční, v případě překročení obratu 1 mil. či při obchodování se zahraničím může jít o DPH, v případě zaměstnávání další osob o daň z příjmů ze závislé činnosti či vybírané srážkou.
Datová schránka
Pokud má fyzická osoba datovou schránku, komunikuje s finančním úřadem jejím prostřednictvím a dokumenty zasílá ve formátu .xml, pokud pro daný dokument takový formát existuje. U řady formulářů je jiný způsob komunikace než elektronický pokutován částkou 2000 Kč. Pokud fyzická osoba datovou schránku nemá, komunikuje standardně podáním dokumentů na podatelnu či zasláním poštou. Elektronické formuláře využitelné i pro papírové podání naleznete na stránkách finanční správy.
Daň z příjmu FO
Po skončení roku je třeba do konce března následujícího roku podat přiznání DPFO, kde OSVČ zdaní své příjmy z minulého roku. Tento termín lze prodloužit na termín
do konce června, pokud je do konce března na finanční úřad podána plná moc na zpracování a podání přiznání daňovým poradcem. V přiznání OSVČ uvádí veškeré
své zdanitelné příjmy (až na některé výjimky, např. příjmy zdaněné srážkovou daní), tedy nejen podnikání, ale např. i mzdu ze zaměstnání (nelze tedy u zaměstnavatele
požádat o roční zúčtování), příjmy z nájmu, prodeje majetku (pokud nejsou osvobozeny atd. Daňová sazba je 15%, při příjmu z podnikání a závislé činnosti nad maximální
vyměřovací základ (v roce 2017 = 1 355 136 Kč) se hradí z částky nad limit dalších 7%.
Příjmy z podnikání se uvádí v příloze 1 – dílčí základ z podnikání. Proti příjmům lze uplatnit výdaje buď ve skutečné výši (daňová evidence nebo podvojné účetnictví),
nebo lze uplatnit výdajový paušál. Při použití paušálu eviduje OSVČ jen příjmy (peníze, které reálně v daném roce obdržela, tedy včetně doplatků faktur z
předchozích let a naopak bez neuhrazených faktur daného roku). Oproti nim uplatňuje paušální výdaje ve výši 80% příjmů (zemědělství a řemeslné živnosti),
nebo 60% příjmů (podnikání z neřemeslné živnosti), nebo 30% příjmů (pronájem majetku zařazeného v obchodním majetku) nebo 40% příjmů (všechny ostatní typy
podnikání). Paušální výdaj má daný určitý strop.
Mimo slevy na poplatníka (24840 Kč) a výše uváděných slev na manžela/manželku s nízkým příjmem a daňového zvýhodnění na dítě lze při dostatečné výši příjmu
uplatnit další slevy a nezdanitelné položky – úroky z úvěrů na bydlení, penzijní a životní pojištění, dary (včetně dárcovství krve), poplatky za zkoušky k úhradě
dalšího vzdělávání, školkovné, studium, invalidita atd.
Zálohy
Pokud vyjde konečná výše daně ze základů jiných než ostatní příjmy nad 30 000 Kč (a není nadpoloviční částka příjmu ze závislé činnosti), je povinen poplatník hradit v příštím roce zálohy.